Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Duševní choroby a informovanost

Duševní choroby a informovanost

Kolektivní hry
Hrajete nebo byste rádi hráli nějakou kolektivní hru?

(veřejné výsledky, cca 1 minuta)

Základní údaje o provedeném průzkumu

Autor průzkumu:Hana Drobečková
Šetření:15. 01. 2015 - 14. 02. 2015
Počet respondentů:195
Počet otázek (max/průměr):16 / 14.17
Použité ochrany:žádné
Zobrazení otázek:celý dotazník najednou
Návratnost dotazníků:65,3 %
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).
Průměrná doba vyplňování:00.04:59
Stáhnout surová data:XLS XLSX CSV XHTML PDF-1 PDF-2 PDF-kódy
Stáhnout grafy:Všechny grafy
odpovědi & grafy   segmentace   závislosti   zdroje   dotazník   citovat

Úvodní informace zveřejněné respondentům

Dobrý den, v rámci své ročníkové práce na téma Duševní onemocnění Vás prosím o vyplnění mého dotazníku. 

Odpovědi respondentů

1. Vaše pohlaví.

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
žena16584,62 %84,62 %  
muž3015,38 %15,38 %  

Graf

2. Kolik je Vám let?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
16-25 let12463,59 %63,59 %  
26-39 let5226,67 %26,67 %  
40-54 let168,21 %8,21 %  
55 let a více21,03 %1,03 %  
15 let a méně10,51 %0,51 %  

Graf

3. Znáte ve svém okolí někoho, kdo trpí/trpěl psychickými obtížemi?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [ano, já sám/sama trpím těmito problémyotázka č. 4, ano, v minulosti jsem trpěl(a) psychickými obtížemiotázka č. 4, ano, člen rodinyotázka č. 4, ano, někdo z mých přátel/známýchotázka č. 4, s nikým takovým jsem se nesetkal(a)otázka č. 6].

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano, já sám/sama trpím těmito problémy7638,97 %38,97 %  
ano, někdo z mých přátel/známých5126,15 %26,15 %  
ano, člen rodiny2814,36 %14,36 %  
s nikým takovým jsem se nesetkal(a)2412,31 %12,31 %  
ano, v minulosti jsem trpěl(a) psychickými obtížemi168,21 %8,21 %  

Graf

4. Vyhledal(a) jste vy, nebo někdo z rodiny/přátel/známých odbornou pomoc? Pokud ano, jakou?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [ano, pomoc psychologa/psychiatraotázka č. 5, ano, linku důvěry/krizové intervenceotázka č. 5, nevímotázka č. 5, neotázka č. 6].

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano, pomoc psychologa/psychiatra13377,78 %68,21 %  
ne3118,13 %15,9 %  
nevím52,92 %2,56 %  
ano, linku důvěry/krizové intervence21,17 %1,03 %  

Graf

5. Myslíte si, že bylo toto rozhodnutí správné?

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano”, „nevím” a „ne”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano12387,86 %63,08 %  
nevím128,57 %6,15 %  
ne53,57 %2,56 %  

Graf

6. Je podle Vás společnost dobře informovaná o duševních nemocích?

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „souhlasím”, „spíše souhlasím”, „nevím”, „spíše nesouhlasím” a „nesouhlasím”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše nesouhlasím10855,38 %55,38 %  
nesouhlasím4121,03 %21,03 %  
nevím2713,85 %13,85 %  
spíše souhlasím168,21 %8,21 %  
souhlasím31,54 %1,54 %  

Graf

7. Je pro vás skutečnost (představa), že navštěvujete psychologickou/psychiatrickou ambulanci, trapná nebo stigmatizující?

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „souhlasím”, „spíše souhlasím”, „nevím”, „spíše nesouhlasím” a „nesouhlasím”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
spíše nesouhlasím6131,28 %31,28 %  
nesouhlasím5427,69 %27,69 %  
spíše souhlasím4322,05 %22,05 %  
souhlasím199,74 %9,74 %  
nevím189,23 %9,23 %  

Graf

8. Které psychické poruchy/onemocnění znáte?

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

-

.

.

.

..

...

...

...

...

afektivní poruchy (deprese, bipolární poruchy), poruchy schizofreního typu, retardace

Alzheimer schizofrenie maniodepresivní syndrom deprese

anorexia nervosa, bulimia nervosa, deprese, maniodepresivní psychoza, schizofrenie, roztroušená skleroza, demence, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, fobie, bludy, mánie

Anorexie bulimie

anorexie, bulimie, deprese, maniodepresivní porucha, schyzofrenie

Anorexie, bulimie, schizofrenie

anorexie, bulimie, schizofrenie

Asi tak celou sekci F v MKN-10.

asi tak sto, pracuji na psychiatrii, nebudu tu všechny vypisovat.

ataky panické úzkosti,deprese

Autismus, deprese, alzheimerova choroba, amnézie, vlastnictví profilu na facebooku, ateismus.

autismus, retardace.

bipolární afektivní porucha, mentální anorexie, endogenní deprese, panická porucha, schizofrenie, abúzus drog a alkoholu...

bipolární afektivní porucha, schizofrenie, maniodepresivní psychóza, disociální porucha, narcistická porucha osobnosti, další impulzivní poruchy.. (studovala jsem psychologii, tak je toho více)

bipolární porucha, chronická deprese, schizofrenie...

bipolární porucha, schizofrenie, mentální anorexie, bulimie

celou kapitolu F v MKN-10

Deprese

Deprese

deprese

deprese

deprese a represe

Deprese fobie atd

deprese, anorexie, bulimie, schizofrenie

deprese, anorexie, bulimie, schizofrenie, OCD,..

deprese, anorexie, bulimie, schizofrenie, záchvatovité přejídání, maniodepresivní porucha, úzkosti

Deprese, bipolární porucha

deprese, bipolární porucha, schizofrenie

deprese, bipolární porucha, schizofrenie

deprese, bipolární porucha, schizofrenie, paranoia, kompulzivně-obsesivní porucha,

deprese, bipolární porucha, schizofrenie, psychóza

deprese, depresivní psychoza, schizofrenie

deprese, fobie, obsedantně-kompulzivní porucha, maniodepresivní psychóza, anorexie, bulimie, schizofrenie, Parkinson, generativní úzkostlivá porucha, panická porucha, demence

Deprese, fobie, strach

deprese, generalizovaná úzkostná porucha, poruchy osobnosti, paranoia, schizofrenie

deprese, hyperaktivita, schizofrenie, úzkozt, anorexie

deprese, kombinovaná porucha osobnosti, bipolární porucha, schizofrenie, fobie (např. agorafobie, sociální fobie), panická porucha, mánie, mentální anorexie, bulimie, ...

Deprese, mánie, Úzkostné poruchy, Postraumatická stresová porucha, Obsedantně - kompulzivní porucha, Poruchy spánku ( insomnie, inkubus, noční děs), ADHD, Autismus, Delirium, Amence, Agnozie, Halucinace, Paraprosexie, Hyperprosexie, Hypoprosexie, Aprosexie, Poruchy afektů, amnézie, Paramnézie, Ekmnézie, Poruchy pudů,

deprese, maniodepresivita, schizofrenie

deprese, maniodepresivní porucha, schizofrenie, poruchy osobnosti, ....

deprese, maniodepresivní psychóza

deprese, maniodepresivní psychóza, schizofrenie, paranoia,

deprese, maniodepresivní psychóza, schizofrenie, úzkosti, fóbie, mánie, psychózy...

deprese, maniodepresivní psychóza, traumatickáporucha, schizofrenie, manie, psychózy...

deprese, maniodepresivní, hyperaktivita

deprese, neuroza, fobie, bipolární porucha, obsedantně-kompulzivní porucha, psychoza, schizoidní porucha, paranoia, hysterie, schizofrenie

DEPRESE, OBSEDANTNĚ KOMPULZIVNÍ PORUCHA, SCHIZOFRENIE, ÚNAVOVÝ SYNDROM, MANIODEPRESIVNÍ PSYCHOZA,...

deprese, ocd, schizorenie, paranoa, bipolární porucha, ADHD, ...

deprese, poruchy příjmu potravy, různé fobie (např. sociální fobie), obsesivně-kompulzivní poruchy, různé mánie

Deprese, poruchy spánku, hyperaktivita a porucha soustředění, různé psychické neurózy, chorobná změna nálad, hysterie, alkoholismus a jiné závislosti

deprese, post-traumatický syndrom, schizofrenie, manidepresivní psychóza, laktační psychóza, poruchy příjmu potravy, bipolární porucha, psychopati a sociopati, sexuální násilníci

deprese, psychózy

Deprese, schizofrenie

deprese, schizofrenie, autismus, hypomanie, demence

deprese, schizofrenie, bipolární porucha, Aspergerův syndrom, autismus, mentální anorexie, bulimie, ADHD, Alzheimerova choroba, OCD

deprese, schizofrenie, bipolární porucha, různé fobie, kompulzivní porucha a další, teď si všechny nevybavím

deprese, schizofrenie, demence

deprese, schizofrenie, mánie,...

deprese, schizofrenie, maniodeprese, úzkostná porucha, sociální fobie

Deprese, schizofrenie, maniodepresivita, hraniční poruchy

deprese, schizofrenie, maniodepresivní psychóza,

deprese, schizofrenie, obsedantně kompulzivní porucha, bipolární poruchy

deprese, schizofrenie, různé druhy psychóz - agresivní, maniodepresivní

deprese, schizofrenie, ruzne poruchy osobnosti, dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, ruzne zavislosti (na lecich, nikotinu, alkoholu, sexu ci masturbaci...)

Deprese, schizofrenie, úzkosti

deprese, stařecká demence, bipolární porucha, schizofrenie

deprese, stařecká demence, schizofrenie, anorexie, bulimie, maniodepresivní psychoza, bipolární porucha, OCD, poporodní deprese

deprese, úzkost, fobie,

deprese, úzkosti, fobie

deprese, úzkosti, výkyvy nálad, touretův syndrom, fobie všeho druhu (kromě klasických, jako např klaustrofobie arachnofobie jsem seznámena s faktem, že existují i vzácné fobie prakticky ze všeho, klidně i ze spánku, ze tmy, ze smrti z krvácení, z cizinců, z žen, ...), paranoia, kleptomanie.

deprese, úzkostné poruchy (OCD, panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha), schizofrenie, bipolární porucha osobnosti, maniodeprese

deprese, závislosti, schizofrenie, paranoia, sexuální deviace...

DEprese,maniodepresivní porucha,závislosti,schizofrenie...

Deprese,schizofrenie-Psychozy,uzkostné poruchy,ruzné poruchy osobnosti(hraniční,kleptomanie,(psychopati),Neurozy,postraumaitcký stresový syndrom,manio-deprese.

deprese,úzkost,postraumatický stres, schizofrenii, fobie, poruchy osobnosti, anorexie, bulimie, orthorexie a jiné

depresivní poruchy, poruchy osobnosti, poruchy příjmu potravy...

disociativní porucha identity (já), bipolární porucha, schozofrenie, autismus, PPP

Dttde

elektivní mutismus, deprese, fobie

Emočně labilní, schyzofrenie (?)

epilepsie ?, schyzofrenie

Epilepsie, Agorafobie, Rozdvojená osobnost, Maniodepresivní psychóza, Schizofrenie, hysterie,...

Fobie, PPP, schizofrenií, rozdvojenou osobnost, deprese, úzkosti, OCD adhd sebevraždy, bipolární poruchu :D :D znám jich moc

funkční a organická duševní onemocnění z řad psychóz, neuróz a poruch nálady

hodně

Je jich mnoho, bipolární, depresivní, úzkostná, poruchy příjmu potravy, schizofrenie, závislosti, obsedantně-kompulzivní, a další..

Je jich mnoho, probírali jsme je ve škole a zajímám se o tuto tématiku

je jich spousta

Jejich škála je vskutku široká!

jezis, to by byl seznam... z tech zakladnich deprese, bipolarni porucha, adhd, schizofrenie, mentalni anorexie...

malá psychiatrie - deprese, poruchy přizpůsobení, posttraumatický stres velká psychiatrie - schizofrenie, bipolární porucha

Manio depresivita, autismus, schizofrenie

maniodeprese, deprese, adhd..

Maniodepresivni psychoza, deprese, nejruznejsi halucinace, schizofrenie, anorexie,hysterie...

maniodepresivní psychóza, schizofrenie, endogenní deprese

maniodepresivní psychóza, schizofrenie, mentální anorexie, bulimie, deprese, posttraumatická stresová porucha, obsedantně-kompulzivní porucha, fobie...

maniodepresivni psychoza,paranoidni schizofrenie,fobie,deprese,

mentální anorexie, bulimie, poruchy osobnosti, fobie, úzkosti, deprese

Mentalni anorexie, OCD, deprese, schizofrenie, sebeposkozovani, mentalni bulimie, zachvatovite prejidani, socialni fobie...

mentální anorexie, paranoia, deprese

Mentální anorexie, záchvatové přejídání, deprese

mentální retardace, autismus, adhd, add, demence, alkoholismus, drogová závislost, schizofrenie, deprese, úzkostné poruchy, maniodepresivita, kleptomanie, narcismus, anorexie, bulimie

mnoho

mnoho

např. obsedantně-kompulzivní porucha

několik druhů neuróz, bipolární porucha, deprese, schizofrenie .....

NEKROFILIE

nemám tolik času, abych tu vypisovala milion chorob..

neuroza, deprese, maniodeprese, alkoholismus, anorexie....

NEURÓZY, PSYCHÓZY, PSYCHOPATIE. KONKRÉTNĚ: SCHIZOFRENIE, DEPRESE, ASPERGERŮV SYNDROM, TOURETTŮV SYNDROM, DEPRESE

nevím

Nic konkrétního

Obsese, kompulze, schizofrénia, deprese, anxiozny sy

OCD

OCD, shizofrenie, fobie, chronická úzkost..

Panická porucha, deprese, schizofrenie, paranoia, závislost, úzkostná porucha, porucha osobnosti, disociační porucha, atd, atd...

panická porucha, hraniční porucha, autismus, deprese,...

panická úzkostná porucha, generalizovaná porucha, deprese, schizofrenie, psychóza, neuroza

porucha osobnosti

porucha osobnosti, schizofrenie,obsendantně kompulzivní porucha, deprese, fobie, úzkosti, psychopatie, panická porucha, paranoia, autismus, ...

Poruchy osobnosti (nechce se mi to vše vypisovat), deprese, schizofrenie, poruchy příjmu potravy...

poruchy osobnosti, bipolár, ADHD

poruchy osobnosti, OCD, BAP, úzkostné poruchy, schizofrenie, panické poruchy,

poruchy osobnosti, poruchy chování, bipolární poruchy, schizofrenie

Poruchy osobnosti, poruchy přijmu potravy, psychózy

poruchy osobnosti, schizofrenia, deprese, bipolarna porucha, ocd, posttraumaticka stresova poorucha

Poruchy prijmu potravy, poruchy osobnosti, deprese

Poruchy příjmu potravy - anorexie, bulímie, ortorexie, přejídání, sebepoškozování, deprese, schizofrenie, epilepsie, poruchy osobnosti, adhd, nymfomanie, obsedantně-kompulzivní porucha,....

Posttraumatická stresová porucha, schizofrenie, obsedantně kompulzivní porucha, manická deprese,...

ppp, schizofrenie, neurózy,...

PPP.

Prý depresi.

psychopatie, klinická deprese, manio-depresivní porucha, schizofrenie apod.

Psychozy (maniodepresivita, schizofrenie atd), autismusn (asperg), OCS, deprese, kleptomanie, fobie

rozdvojená osobnost

rozdvojení osobnosti, úzkost, záchvaty histerie

Rozhodne nevypisu vsechny. Zavislosti, poruchy prijmu potravin, deprese, maniodeprese, ruzne schizofrenie, obsedantne kompulzivni porucha, poruchy osobnosti, ruzne fobie...

Rozhodne nevypisu vsechny. Zavislosti, poruchy prijmu potravin, deprese, maniodeprese, ruzne schizofrenie, obsedantne kompulzivni porucha, poruchy osobnosti, ruzne fobie...

roztroušenou sklerózu, schizofrenii, maniodepresivní psychozu

různé

různé druhy deprese, bipolární deprese, posttraumatické poruchy, schizofrenie, neurastenie, impulsivní poruchy, obsedantně-kompulsivní porucha, poruchy příjmu potravy, panické poruchy, úzkostné poruchy...

seba poškodzovanie, bulímia, anorexia, depresie, poruchy príjmu potravy, závislosť (drogy, alkohol..).......

sebepoškozování,deprese,agorafobie,...

Schizofrenia,depresia,psychozy,...

schizofrenie

schizofrenie

schizofrenie

schizofrenie, fobie, alkoholismus, panicke poruchy, bulimie, anorexie, deprese

Schizofrenie, Autismus, Manio depresivní psychoza, Schizoafektivni porucha, Bulime, Anorexie

schizofrenie, bipolární afektivní choroba, panická porucha, hraniční porucha osobnosti, demence, deprese,...

schizofrenie, bipolární porucha, ADHD, rozdvojená osobnost, deprese, maniodeprese, psychóza, šílenství..

Schizofrenie, demence, paranoia, mentální anorexie a mentální bulimie, maniodepresivní syndrom, poruchy přizpůsobivosti, úzkostné poruchy, poruchy nálad.

schizofrenie, deprese

Schizofrenie, deprese, maniodeprese, obscese

schizofrenie, halucinace, deprese

Schizofrenie, hraniční porucha osobnosti, obsedantně kompulzivní porucha, neuróza, histriónská osobnost, deprese, maniodeprese... poruchy příjmu potravy (anorexie, bulimie, záchvatovité přejídání)

schizofrenie, maniodepresivní psychoza, deprese

Schizofrenie, panické úzkosti, deprese, maniodepresivní psychóza, anorexie

schizofrenie, paranoia

schizofrenie, úzkost

schizofrenie, úzkost, deprese, bipolární porucha

schizofrenie,maniodepresivní psychoza, panická ataka

schizofrenie,maniodepresivní stavy,laktační psychoza

Schizofrenii, panickou/úzkostnou poruchu, maniodepresivní psychózu, depresi,..

schizofrrenie, bulimie, anorexie

Schyza,paranoia..

schyzofrenie

schyzofrenie, deprese. uskstné stavy, poruchy spánku,

Schyzofrenie, panická ataka, toxická psychóza, anorexie, bulimie, různé fobie, hypochondrie, demence

Schyzofrenie, Workoholismus, ...

Snad všechny, studoval jsem speciální pedagogiku a MKN jsme museli znát nazpaměť.

Sociální fobie, bipolární porucha, schizofrenie, chronické deprese, úzkostně depresivní porucha

spousty

Studuji psychologii, takže všechny. Vypisovat je sem nebudu, je jich hodně.

Syndrom vyhoření,

téměř všechny (studium)

testy prosím ne, už jsem dnes jeden psala... třeba úzkostné poruchy - generalizovaná úzkostná porucha, fobie...; bipolární porucha, klinická deprese, Turetův syndrom, disociační porucha...

úplne zlá otázka, nevhodná do dotazníku.

úzkost, deprese

Uzkostna p., schizofrenie, bipolarni p.

velké množství- jsem studentkou psychologie

všechny podle MKN 10

záchvaty vzteku, autismus, rozdvojení osobnosti, ....

Základní dělení, pokud vím, je na neurózy, psychózy a fobie, přičemž u neuróz není poškozen mozek. Mezi neurózy můžeme zařadit např. obsedantně kompulzivní poruchu, úzkosti; mezi psychózy např. bipolární poruchu či schizofrenii; mezi fobie např. strach z uzavřených prostor, strach z výšek, pavouků,...

závislost, schizofrenik, paranoik

Znám nebo jsem sama diagnostikována na mentální anorexií, bulimií, suicidálními tendencemi, sebepoškozováním, bipolární afektivní poruchou, periodickými depresemi, schizofrenii etc.

9. Navštěvujete v současnosti psychologa/psychiatra? Pokud jej v současné době nenavštěvujete, napište, koho jste v minulosti navštěvoval(a).

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [ano, psychologaotázka č. 10, ano, psychoterapeutaotázka č. 10, ano, psychiatraotázka č. 10, navštěvuji psychologa i psychiatraotázka č. 10, neotázka č. 12].

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ne11056,41 %56,41 %  
ano, psychiatra3216,41 %16,41 %  
navštěvuji psychologa i psychiatra2613,33 %13,33 %  
ano, psychologa2311,79 %11,79 %  
ano, psychoterapeuta42,05 %2,05 %  

Graf

10. Podstoupil(a) jste někdy hospitalizaci nebo denní stacionář v souvislosti s Vaším onemocněním?

Nepovinná otázka, respondent se mohl rozhodnout mezi odpověďmi „ano” a „ne”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ne6678,57 %33,85 %  
ano1821,43 %9,23 %  

Graf

11. O jaký druh léčby se jednalo a kde?

Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

alkoholismus praha

ambulantní - Most

ambulantní léčba, akutní depresivní syndrom

Ambulantni psychiatricka lecba

Ambulantni psychiatricka lecba

denní stacionář v Plzni

Deprese, kamarád psychiatr

deprese, poruchy spánku

deprese,uzkostě(postraumaticcký stresový syndrom)

diagnostika falešné deprese způsobená užíváním kortikoidů. Léčba dále pokračovala vysazením kortikoidů. Žádná další návštěva psychiatrie neproběhla.

farmakoterapie

hospitalizace i stacionář v nemocnici

Hospitalizace na dětské psychiatrii v Brně

Hospitalizace na psychiatricke klinice ve fakultni nemocnico v Brne.

Hospitalizace v nemocnici na psychiatrickém oddělení. Léčba léky, formou skupinové psychoterapie a pracovní terapie.

hospitalizace v psych. léčebně v Liberci

Jednotka intenzivní péče Jindřichův Hradec, denní stacionář Karlovo náměstí

krizové centrum,Brno Bohunice

Léčba mentální anorexie v Praze ve FN Motol

manželská poradna před rozvodem (přesněji Středisko pro rodinu a mezilidské vztahy), České Budějovice

ne

otevřené oddělení psychoterapeutické, 2x po 8 týdnech, Horní Beřkovice

PCP

PCP, zejména farmakoterapie, okrajově psychoterapie

Pouze konzultace

strávila jsem 14 dní na psychiatrickém oddělení nemocnice Bohunice v Brně, důvodem bylo v podstatě "pozorování" za účelem potvrzení či vyvrácení duševní choroby - psychózy

uklidňovací kurz v psychiatrické léčebně

vesměs farmakoterapie a určitá "pauza" od světa

Závislost na lécích a alkoholu. Léčebna Bílá voda.

12. Myslíte si, že jsou duševní choroby nevyléčitelné?

Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
záleží, jak závažná je nemoc13669,74 %69,74 %  
ne2914,87 %14,87 %  
ano189,23 %9,23 %  
nevím126,15 %6,15 %  

Graf

13. Jaký máte postoj k užívání antidepresiv?

Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1).

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
jsou lidé, kterým určitě mohou pomoci11257,44 %57,44 %  
pokud bych se ocitla v situaci, kdy by mi mohly tyto léky zabrat, souhlasila bych s tím7840 %40 %  
nechtěl(a) bych je brát ani kdybych musela3417,44 %17,44 %  
je to chemie a vždy se dá najít alternativní cesta2311,79 %11,79 %  
nemám konkrétní názor115,64 %5,64 %  
V zacatku mohou pomoci, i zachranit zivot. Ale dnes jsou nasazovana mnohdy zbytecne a hlavne bez dalsi lecby.21,03 %1,03 %  
nesouhlasim s jejich užívání ale musim10,51 %0,51 %  
prosazovala bych ale velmi uvážlivý postoj k předepisování AD, v současné době jsou spíše zneužívány než používány10,51 %0,51 %  
Užívám je, sice nechci, ale už bez nich nedokážu normálně žít!!10,51 %0,51 %  
nechci je brat ale nejspis mi nic jinyho nezbyde10,51 %0,51 %  
Jako dočasný lék při krizové intervenci se určitě hodí. Nelze je však užívat jako samostatný všelék. Vždy je musí doprovázet vhodná terapie a péče doktora. 10,51 %0,51 %  
antidepresiva beru, pomáhají mi, ale společně s lékařem se snažíme jejich dávky co nejvíce snižovat, jelikož představují neblahý zásah do těla.10,51 %0,51 %  
víc škodí než pomáhají - znám z vlastní zkušenosti !10,51 %0,51 %  
Zkusila jsem jich několik a spíše mi škodí než pomáhají. Ale vím, že je to u každého jinak 10,51 %0,51 %  
pokud to za někoho vyřeší problémy, tak jako DOČASNÉ řešení to nevadí10,51 %0,51 %  
brala bych je jen pokud by to bylo nezbytné, nebo nezabíraly jiné možnosti.10,51 %0,51 %  
mne to hodně pomohlo10,51 %0,51 %  
MŮŽOU BÝT FAJN ZPESTŘENÍ NUDNÉHO DNE10,51 %0,51 %  
nemůžu bez nich fungovat10,51 %0,51 %  
užívám je10,51 %0,51 %  
Záleželo by na konkrétním stavu nemoci10,51 %0,51 %  
Cítím se lépe. 10,51 %0,51 %  
dlouho jsem je odmítala brát, ale nakonec mi zachránili život10,51 %0,51 %  
myslím si, že tyto léky jsou spíše placebem, pokud ne, výrazně ovlivňují smysl a mozek, což je dočasným řešením10,51 %0,51 %  
Myslím, že na opravdu těžkou depresi nic jiného nezabere.10,51 %0,51 %  
Beru je a nedokážu si bez nich fungování ve společnosti představit10,51 %0,51 %  
v určité době mi asi zachránily život, ale už je mi lépe bez nich a nepotřebuji je10,51 %0,51 %  
zachránily mě10,51 %0,51 %  
Antidepresíva pomáhajú. Avšak je tragické, že mnoho ľudí netuší, čo je to depresia, a doktori ich predpisujú ako cukríky aj pre tých, ktorí trpia momentálnou úzkosťou, pričom sa nejedná o depresiu spôsobenú chemickými zmenami v CNS10,51 %0,51 %  
beru je, ale věřím spíš v psychoterapii10,51 %0,51 %  
bohužel ale nejsou tak samospásné jak si někteří myslí10,51 %0,51 %  
nejsem velkým příznivcem užívání antidepresiv, i když sama je užívám, myslím, že mohou v určité situaci pomoci, není ale asi dobré brát je dlouhodobě, nejlepší je jít spíše po odhalení příčiny problémů 10,51 %0,51 %  
nepomáhajú10,51 %0,51 %  
brala jsem je skoro deset let, nyní používám alternativní léčbu10,51 %0,51 %  
záleží na situaci, někdy jsou nutné, ale jindy se jim lze vyhnout a zvolit jiné metody10,51 %0,51 %  
jednoznačně nelze říci..léky mohou pomoci, ale nemoc většinou neléčí, navíc si lze lehce vypěstovat závislost na lécích.10,51 %0,51 %  
je to chemie-spravíme si duševní stránku a odrovnáme tělo10,51 %0,51 %  
Myslí, že za pomocí určitých technik se dají trvale odstranit příčiny nemoci a vyhnout se tak celoživotnímu pojídání léků, které mají navíc mnoho nežádoucích účinků.10,51 %0,51 %  
nechtěla bych je brát ani kdybych musela, ale brzo je asi budu potřebovat :(10,51 %0,51 %  
měly by být užívány jen na předpis psychiatra / klinického psychologa10,51 %0,51 %  

Graf

14. Myslíte si, že lidé trpící duševními nemocemi nejsou normální a jsou tedy blázni?

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „souhlasím”, „nevím” a „nesouhlasím”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
nesouhlasím15680 %80 %  
nevím3015,38 %15,38 %  
souhlasím94,62 %4,62 %  

Graf

15. Měl(a) jste někdy myšlenky na sebevraždu?

Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano” a „ne”.

OdpověďPočetLokálně %Globálně %Akce
ano10955,9 %55,9 %  
ne8644,1 %44,1 %  

Graf

16. A závěrečná otázka: Myslíte si, že existuje nějaký způsob, jak snížit riziko těchto onemocnění? Pokud vás napadá konkrétní způsob, napište jej prosím do volného pole.

Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.

-

-

-

---

.

.

.

..

..

..

...

...

....

ano

Ano i ne. Je to problém společnosti, kterou nelze tak jednoduše změnit.

Ano.

Ano. Zrušit civilizaci, ale nestojí to za to.

az si spolecnost prestane tyto problemy tabuizovat, tak by hodne pomohlo, kdyby kazdy jako ma sveho obvodaka a zubare a fyzioterapeuta mel sveho psychologa ci psychiatra.... bylo by to pak vse lepsi neresily by se az ....teprve havarijni stavy !!!

Bohužel nevím

Bohužel, kdybych to věděl nedělám nic jiného :)

Dá sa to, ale v dnešnej dobe má každý nejaký problém..Z toho sú ľudia vystresovaní a aj to vplýva na ich psychiku

Dnešní konzumní a uspěchaný způsob života je pro spoustu lidí nevhodný. Příjde mi, že čím více máme technologií tím víc člověk ztrácí sociální cítění apod.

dodržovat jisté protektivní faktory

Doufám v to.

Dusevni hygiena, zpracovavani emoci, fyzicky pohyb atd.

duševní hygiena

duševní hygiena, pěstování dobrých vztahů, víra v Boha

H sjihsbj

Informovat rodiče, aby nemoc u dítěte poznali včas. Informovat více veřejnost, aby si dospělý člověk (či jeho okolí) mohl všimnout, že to, co se děje, není třeba jeho problém, ale nemoc.

Jak která, mám posttraumatickou stresovou poruchu, takovým problémům se dá předejít těžko, ale na spuštění většiny těchto problémů má asi vliv prostředí, stres,...

Je důležité se zaměřovat na individuální potřeby jedinců, neexistuje jeden návod. Školy by měly být mnohem více zaměřené na individuální přístup, každý by měl mít možnost se v případě potřeby obrátit na psychologickou poradnu (bohužel tomu tak není, leckdy člověk musí čekat i několik dní).

je to celkově dobou, uspěchaností a stresem a tak, takže nic konkrétního mě nenapadá

Jo. Pomoc od kamarátu a rodiny :).

Jojo, upřímná víra v Boha.

každá firma/státní instituce by měla najímat psychologa a pořádat kurzy typu "Jak zvládat stres a obtížné životní situace".

Kdybych Vám to řekl, ukradli byste mi tím Nobelovku přímo z ruky.

klidnější způsob života, mít děti pokud je opravdu chceme a dopřát jim pevné rodinné základy, neodmítat své dítě, dbát na jeho psychický stav

komunikace člověka s člověkem

komunikace mezi lidmi,naučit se relaxovat

Konkrétní způsob neexistuje. Pokud by člověk měl vše co potřebuje k životu, tzn. práci, partnera, bydlení, děti a aby nemusel mít stres, jestli má zaplatit plyn, nebo koupit dětem nové boty...

KOUŘIT PRAVIDELNĚ KAŽDÝ DEN MARIHUANU

kurzy výchovy dětí a podpora nastávajících rodičů - děti by měly dobré zázemí což by dle mého názoru snížilo výskyt těchto onemocnění.

kvalitní výchova založená na svobodě

Lepší individuální duševní a psychická práce se sebou samým, už od mala by se měly dědi učit tomu poznávat sebe samu a rozvíjet se.

lepší informovanost veřejnosti a větší prevence

lepší informovanost, ale hlavně kompletní změna společnosti

lepší komunikace mezi lidmi

Lepší rodinné vztahy. Méně stresu.

Měla by se celkově změnit dnešní doba, tj. méně stresu, méně spěchu, ohleduplnost, tolerance,...

méně stresu

Méně stresu, komunizmus

méně stresu, víc komunikace, pohody, lásky, přirozenosti, relaxace, pobyt v přírodě... bohužel spousta z nás se ubírá tou horší cestou

Menší tlak médií na váhu. Ukazovat v časopisech, televizi, na internetu holky, které vypadají normálně, ne jen ultraštíhle. Nepropagovat neustále všude diety, hubnutí, proticelulitidní věci. Kamkoliv se člověk podívá, má pocit, že musí odpovídat současnému trendu - a tedy vypadat postavou na 16 bez ohledu na věk. Samotní lidé už dávají vizáži kolikrát přednost před povahovými rysy.

Mně pomohlo obeznámení se vším nejbližší kamarádce, naučila se správně reagovat a v tu pravou chvíli natáhnout ruku a jednat.

možná ano, ale žádný způsob mě nenapadá

Můj stav vyřešila Zimbardova teorie o časové perspektivě s perfektní koučkou, která mi zároveň poskytla snadný návod, jak mít časové perspektivy v rovnováze. U mě to funguje už skoro rok bez AD, předtím jsem je brala s drobnými přestávkami (max pár týdnů, kdy jsem je musela začít brát zase, protože se stav zhoršil) asi 12 let. Věřím, že tento program by mohl fungovat i jako prevence.

myslím si, že ne. Leda se odstěhovat na pustý ostrov, žít tam bez tolika informací, které se na nás hrnou, bez zbytečných problémů

myslím, že neexistuje - výskyt je individuální - nikdy nevíme, kdy se u koho může psychické onemocnění objevit

myslím, že spíše ne

myslíš že to nejde, na každého člověka působí něco jiného a každý je jinak náchylný

Například deprese se podle mne dají ovlivnit celkovou změnou pohledu na život samotný.

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

Ne

Ne

Ne

Neexistuje způsob snížení rizika psychických onemocnění

neexistuje žádný způsob

Neexistuje, nenapadá mě žádný důvod, jak těmto onemocněním zabránit...

Neexistuje. Nikdy neovlivníme všechny faktory. Narození, dětství, přátele, práce, zdraví fyzické.... .

Nejsem si jistá, protože denně svádím boj s anorexií, vím, že ji mohu chránit a schovávat před světem. Lze říct, že by si rodiče mohli více svých dětí více všímat, ale i tak se jim to nepovede...:( Člověk, který nechce být odhalen, není odhalen, to až velmi pozdě....

Nemyslím si že je to možné.

Nemyslím si, že psychickým chorobám se lze vyhnout, pokud už to má jedinec geneticky dané. Zvyšovat lze pouze psychickou odolnost, frustrační toleranci, bránit se syndromu vyhoření apod. U mentální anorexie či narkomanie by mohla pomoci dostatečná prevence a osvěta.

nemyslím že existuje

nenapadá

nenapadá

nenapadá

nenapadá

nenapadá mě nic

Nenapadá mě nic

nenapadá, k jejich vzniku dochází na základě mnoha faktorů, jak genetických, tak situačních a u každého to může spustit něco jiného, možná kdyby nebyla společnost tolik orientovaná na výkon, ale záleží o jakou nemoc, poruchu se jedná

Nenapadá.

Nepropagovat v televizi vyhuble modelky a celebrity, snazit se pomoci ostatnim a nenechat je utapet se v problemech

Nerozumím otázce, formulace všech otázek tohoto dotazníku je poněkud nešťastná.

Netuším.

Nevím

nevím

Nevim

nevím

nevím

nevím

nevím

nevím

Nevím

nevím

nevím

Nevím

Nevím, jak by to mohlo jít.

nevím, neumím odpovědět

Nevím, zda existuje prevence proti všem duševním chorobám. Jistým se dá ale předcházet.

Nevim, zijeme ve stresove dobe.

Nevím.

Nevim. Muj nazor je, ze neco muze zpusobit spatna vychova, dale stres a podobne...

Nevím. Někdy může stačit věnovat druhému více pozornosti, zajímat se o něj, pomáhat, když to bude třeba. Mnohdy to může udělat opravdu hodně.

Nevímjak se sama vyléčit a nevím,kde se stala chyba.Takže nevím.

nevystavovat se stresu současné společnosti a, realističtěji, řešit už malé problémy (šikana ve škole, výchova v rodině, sklon k nevyrovnanosti, sebepoškozování) dříve než přerostou v nemoc

Nic me nenapada

obecně asi vyvarování se dlouhodobému stresu.

Omezit stres (změnit kapitalistický způsob společnosti, změnit školství...), více komunitní a skupinový způsob života,...

omývání přirození studenou vodou

osvěta, lepší informovanost o tzv. spouštěčích a rizicích s nimi spojenými. Klidnější životní styl, méně stresových faktorů atd...

Otevřená komunikace v dětství (viz Watzlawick)

Podle mě záleží na vrozených dispozicích a vůli i povaze člověka, u někoho se nemoc vůbec nemusí rozvinout. Nejlepším způsobem by patrně bylo vyhýbat se šokům, po nichž podle zkušeností z rodiny rozvoj onemocnění přichází, ale to je naprostá utopie.

Podle mě,to ovlivňuje tolik faktorů-genetika,prenatální život,vše v životě po narození-že není možno to ovlivnit,cesta k lepšímu průběhu nemoci je podpora a trpělivost nejbližších.

podpora a přízeň rodiny... zázemí ...

Pochybuji. Mozna prevenci nekterych - zavislosti napriklad...

Pochybuji. Mozna prevenci nekterych - zavislosti napriklad...

pokud se bavime o snizeni rizika vzniku tak moc zpusobu nevidim, prece jenom hodne zalezi na genetice... ale prostredi asi nejakej (ackoli spis marginalni) vliv mit bude

práce člověka sama na sobě, možná při výchově také

prevence ? nevím jak

prevence nadměrného stresu a odcizení

Prevence před duševními chorobami podle mne neexistuje. Ale čím dříve se nemoc podchytí a začne léčit, tím větší je šance na úspěch (ale záleží na typu nemoci)

prevence, práce s nemocí již v jejím počátku

Prevencia a skorá dg

problémy jakéhokoli rázu řešit včas a předcházet jim, a řešit je přímo s osobami, kterých se týkají jednat pravdivě, poctivě a bez lží

Především snahou o odstigmatizování psychických poruch. Cíl je, aby byl např. člověk se schizofrenií brán podobně jako např. člověk s diabetem.

přestat tolik řešit fyzické zdraví ale i psychické

riziko vzniku těchto nemocí se může zmírnit jedině odstraněním spouštěčů (stres, negativní informace apod.), to ale nemusí fungovat, protože psychická nemoc může začít spontánně a bez důvodu

rodina je základ

Rodinný základ (správná výchova dětí, která snižuje možnost vzniku duševních chorob)

Rozhodně se musíme všichni naučit mít se rádi a přijímat se bez výhrad! Zdravé sebevědomí a urovnané vztahy s nejbližšími jsou pevný základ, který nás spíše ubrání před srovnáváním se s ostatními (což bohužel děláme stále) a ztrátou pevné půdy pod nohama.

Rozhodně zvyšovat informovanost o rizikových faktorech, které mohou být předzvěstí nástupu psychické choroby (nespavost, neschopnost efektivně pracovat, lehké stihomamy), tak aby třeba lidé z blízkého okolí mohli tyto signály rozpoznat a potenciálního pacienta přivést k odborníkovi, aby bylo možno nasadit terapii/medikaci ve fázi, kdy se ještě nemoc nerozvinula a je možné navrátit se zpět k normálnímu životu. Bohužel bez pomoci blízkých málokdo vyhledá pomoc, protože on "přece není blázen", nechuť léčit se bohužel patří ke znakům psychicky nemocných. Konkrétně bych rozjela alespoň v nemocnicích a ordinacích lékařů nějakou kampaň na odtabuizování psychických chorob, třeba něco jako "když si zlomíte nohu, stydíte se nechat si nasadit sádru?" Na druhou stranu každý druhý svou špatnou náladu nazývá "depkou", kterou by chtěl řešit medikací, prášky na spaní apod. přestože objektivně žádnou psychickou chorobou netrpí, což je dost absurdní v kontrastu s tím, že kdo depresí skutečně trpí, obvykle si svou situaci nepřizná. Nevím, jak hluboký je Váš zájem o danou problematiku, já jsem na dotazník narazila při zpracovávání své diplomové práce (na zcela jiné téma) a zaujal mě, jelikož se mě téma osobně týká a myslím si, že nízká informovanost je opravdu problém, dva členové mé rodiny dobrovolně odešli ze světa kvůli pozdní diagnóze psychické nemoci. Já už nyní informovaná jsem, bohužel příliš pozdě, myslím, že kdybych včas mohla rozpoznat symptomy, mohlo to zachránit život. Doufám, že do budoucna se situace zlepší.

Řešení by bylo ve společnosti, pokud nebudeme nuceni být ti nej, vydělávat nejvíc a dělat všechno pro to, abychom uspěli, riziko by bylo menší, bohužel, moderní doba nahrává těmto nemocem a dokud/pokud se nezmění tento přístup veřejnosti, nemocí bude dále přibývat.

Samozřejmě. Je také nutné a užitečné podívat se na tato onemocnění nejen z pohledu odborníka, ale uvažovat o nich i z pohledu laika.

snížit stres, fyzický pohyb, pobyt v přírodě, dostatečné sociální zázemí...

snížit zátěž lidí, zejména z pracovního života, soukromí podnikatelé... ale i rodinného života, maminky malých dětí, staří lidé - aby se naučili nabírat energii a relaxovat

spoločnosť by sa musela zmeniť

sport

su to (aj) "civilizacne" ochorenia, rovnako ako existuje prevencia voci cukrovke, rakovine, zivotny styl moze ovplyvnit vznik a hlbku daneho problemu

svět jde do prdele a my s ním...

Ta otázka je hrozně vágní. Duševní choroby jsou strašně široký pojem. Některé jistě jdou nějak preventivně ovlivnit, jiné spíš ne. Je to jako ptát se jestli existuje nějaký způsob jak snížit riziko fyzických onemocnění. To by asi nedávalo moc smysl, že?

Tak to nevím. Já osobně mám šťastné manželství, 3 zdravé hodné děti, dobrý život a i přesto trpím depresema, které přichází nečekaně a bezdůvodně. Proto netuším, jak by šlo snížit riziko tohoto oněmocnění.

teoreticky snížit přísun chemických látek do organizmu, což mnohdy bohužel nejde, ale někdy (př. drogy) ano

Terapie ve skupině lidí se s tejnou poruchou

Těžko říci. Záleží na příčině - nakolik se jedná o problém biologického rázu, nebo vlivem životních událostí.

Těžko říct... Většina onemocnění je vrozená, ale často také nemusí propuknout či propukají v určitých situacích, např. vlivem stresu. Tedy odpověd zní méně se stresovat? Ale to asi takhle úplně jednoduše nejde, že...

to je spíš úkol pro odborníky, ne?

Tohle je opravdu příliš obecná otázka, v některých případech jsou sklony k onemocnění i dědičné. Někdy samozřejmě může pomoci vyhýbání se určitým životním situacím, stresu, což ale vždy není možné. Jednou z důležitých věcí je zvýšit povědomí veřejnosti o těchto chorobách. Informovaní lidé jednak snáze mohou rozpoznat varovné příznaky u sebe nebo svých blízkých, jednak budou ochotnější vyhledat odbornou pomoc, pokud se na ně společnost nebude koukat jako na blázny.

U některých by to mohla být pozornost okolí/rodiny/blízkého okolí nebo zapojit se do kolektivu nebo mluvit.

U PATOLOGIÍ A PSYCHÓZ: PŘÍSNÁ LÉKAŘSKÁ KONTROLA. U NEURÓZ: PODPORA RODINY,PŘÁTEL, MEDIKACE

Určitá míra duševní prevence, vyhledání pomoci už při náznacích nemoci

Určité ano záleží hlavně na okolí, informovanosti měli by už preventivně byt ve školách skupiny na kterých by se mluvilo o problémech

Určitě vyvarování se stresu, ale nevím jak toho dosáhnout. Přednášky o relaxaci a pozitivním myšlení.

V hledání příčin. Jsou to různá traumata a negativní programy z našeho dětství, které nás pronásledují celý život. Pokud je odhalíme a přijmeme, může to být výhra.

velká psychiatrie - informovanost v rodině, u lékaře (praktického), veřejnosti, vyhledávání lidí s onemocněním a poskytování péče malá psychiatrie - informovanost v rodině, u lékaře (praktického), veřejnosti, pomoc, léčba a vyléčení/zapojení do normálního života

velký problém je hit 21. století a to, že je všechno hektické... takže zrušit hektičnost - trochu utopie

Věnovat více času sobě

Větší informovanost, když se lidi nebudou za psychologa stydět, pomůže jim to lépe řešit svůj problém, okolí by zase pomohlo vědět, jak k takovým lidem přistupovat.

větší informovanost, změna přístupu společnosti k jednotlivci

větší tolerance, méně stresu a celkové zlepšení mezilidských vztahů a sociálních podmínek

Větší všeobecná informovanost, potlačování všeobecného pocitu, že člověk s psychiatrickou diagnozou je méněcenný a je třeba z něho mít obavy. Možná by se pak onemocnění u jedince začalo řešit v zárodku, protože by ho okolí nebo jedinec sám nepřehlíželi.

Vhledem k tomu že většina psychiatrických onemocnění vzniká bez vztahu ke způsobu života tak zřejmě ne.

Více informovat a vzdělávat lidi

Viem že to vyznie brutálne a neľudsky, ale ak tento prieskum robil psychiater, alebo psychológ, ktorý má skutočne záujem o danú problematiku tak to pochopí a dokáže sa na problém pozerať mojimi očami a dokáže dané riešenia brať ako alternatívu, stojacu za zváženie. Jediný spôsob ako obmedziť genetické, avšak aj iné vrodené, a počas tehotenstva diagnostikované choroby, nielen psychické, ale aj fyzické, je založiť pôrodníctvo a legislatívu na eugenike. Zamedziť reprodukciu žijúcich jedincov, u ktorých je vysoká pravdepodobnosť prenosu genetickej choroby. Ďalej, umožniť a možno dokonca legislatívne nariadiť umelé prerušenie tehotenstva v prípade, že dieťa počas vnútromaternicového vývinu bude vykazovať defektné znaky. Takisto možnosť, alebo povinnosť eutanázie pre čerstvo narodené deti, u ktorých je jasné, že v budúcnosti budú trpieť psychickou alebo fyzickou poruchou, ale nebolo to zistené počas tehotenstva.

Vše souvisí se vším. Hodně psychických nemocí souvisí s nedostatkem financí či samotou... Vše závisí také na vlastní vůli a snaze situaci řešit.

vyhladit lidstvo

Vychova

Výchova

výchova, vliv společnosti,

vychovávat děti v tom, že jsou jedinečné a milované bez ohledu na své studijní výsledky, vzhled a povahu

Vymýtit svět.

xxx

zajistit občanům tohoto státu lepší podmínky k životu, ale to je asi nereálné :( Změnit systém pomoci v nouzi apod. Příklad: já celý život pracovala, vdova, sama s 2 dětmi, až jsem se z přepracování zhroutila. Nemám nárok na žádnou pomoc, nemluvě o tom, že v depresích je nadlidský výkon si na nějaký úřad zajít a že by nějaký sociální pracovník přišel ke mně, to nešlo. Nikoho nezajímá, že nemám dětem co dát jíst apod., což rozhodně nepomáhá zlepšení mého stavu. Žijeme s příjmem 6800 ve 3 lidech, jsem ráda, že zaplatím náklady na bydlení. Takže zabezpečit rodiny, invalidní důchodce, děti. Žiju s depresemi už 5. rok, zničilo to život hlavně mým dětem, takže se domnívám, že i u nich se to v budoucnu projeví depresemi :( Je to začarovaný kruh, ze kterého není úniku. Stále přemýšlím o sebevraždě, dokonce i o hromadné.

Záleží, o jaké onemocnění jde, podle mě se nedá v tomto případě nijak zobecňovat. Pro své duševní zdraví by se ale člověk měl dle mého názoru snažit poznat sám sebe, co mu vyhovuje a co nikoli, snažit se dělat to, co ho baví, smysluplně využívat volný čas tak, aby "neměl příliš času přemýšlet nad blbostmi", povídat si s jinými lidmi, svěřovat se se svými problémy, nechat si poradit (např. i od psychologa), mít nějaký cíl a za tím si jít, trochu sportovat, zajímat se o to, co jím a piju (přiměřeně)..

zaměstnat aby neměli čas přemýšlet nad takovýma věcma, najít jim radost v životě

Zbavit se psychopatických šéfů v zaměstnání :)

zdravá strava a celkově zdravý životní styl

Zdravé psychické prostředí, dostatek lásky a podpory od blízkých lidí, optimální zaměstnanost a dobré pracovní prostředí, harmonické partnerské vztahy, odstranění chudoby, aktivní pěstování zálib a koníčků, někdy i sport a pohyb obecně, zamezení nudy a nicnedělání...

Zdravější životní styl, méně uspěchaný život, méně stresující zařízení škol

Zdravý životní styl a vyhýbání se stresu.

Zdravý životní styl, dobrý vztah k sobě samému, snižování stresu a přiměřená psychohygiena.

Zdravý životní styl, méně stresu, více sociálních jistot, větší prevence, větší informovanost veřejnosti.

Zdravý životní styl, najít opravdový smysl života, který bude člověka naplňovat. Naprostá spolupráce rodiny při léčbě, i po ní. Zdravé sebevědomí, vlastní zapojení - chtít se uzdravit a dělat pro to vše.

ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, NEBRAT DROGY, NEPŘEHÁNĚT TO S ALKOHOLEM, DUŠEVNÍ HYGIENA, KVALITNÍ SOCIÁLNÍ VZTAHY

zlepšit zaměstnanost, a méně hektická doba = méně stresu, lepší mezilidské vztahy mezi lidmi

Zmena spolocnosti,vychov,vhodny vyber partnera pre splodenie deti,vcasne podchytenie

změnit způsob života, lepší komunikace s rodinou/přáteli

zvolnění hektického životního stylu

životospráva

SEGMENTACE RESPONDENTŮ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ BETA

Pomocí tohoto nástroje můžete získat přepočítané výsledky pro jednotlivé segmenty respondentů a zjistit, zda se odpovědi určitého segmentu respondentů liší od „průměrného” respondenta. Funkce je v tomto momentě v testovacím režimu a zcela bez záruky, nepoužívejte ji jako jedinou metodu pro vyhodnocení hypotéz!

Metodická část této funkce se teprve připravuje, časem přibude podpora také pro chybějící typy otázek. V případě, že objevíte nějakou chybu, neváhejte mě kontaktovat.

Segmentační otázka č. 1
Segmentační otázka č. 2
Segmentační otázka č. 3

Analýza zajímavých souvislostí a závislostí (DZD)5

Byly nalezeny zajímavé souvislosti u 3 otázek.

Upozornění: V případě, že se Vám u otázky zobrazuje pouze jedna odpověď, nejedná se patrně o žádná senzační zjištění. Při interpretaci výsledků se vždy řiďte také výsledky uvedenými výše - pokud určitou odpověď zvolila většina lidí, nejsou zjištění zajímavá (např. pokud je věk 90% respondentů v rozmezí 15 - 25 lety, jsou veškeré závislosti k této odpovědi prakticky bezcenné).

Tip: Vysvětlení této funkce i s příklady naleznete v nápovědě

3. Znáte ve svém okolí někoho, kdo trpí/trpěl psychickými obtížemi?

  • odpověď ano, já sám/sama trpím těmito problémy:
    • 2.4x vetší pravděpodobnost při odpovědi ano na otázku 10. Podstoupil(a) jste někdy hospitalizaci nebo denní stacionář v souvislosti s Vaším onemocněním?

9. Navštěvujete v současnosti psychologa/psychiatra? Pokud jej v současné době nenavštěvujete, napište, koho jste v minulosti navštěvoval(a).

  • odpověď ne:
    • 1.6x vetší pravděpodobnost při odpovědi s nikým takovým jsem se nesetkal(a) na otázku 3. Znáte ve svém okolí někoho, kdo trpí/trpěl psychickými obtížemi?
    • 1.6x vetší pravděpodobnost při odpovědi ne na otázku 4. Vyhledal(a) jste vy, nebo někdo z rodiny/přátel/známých odbornou pomoc? Pokud ano, jakou?

10. Podstoupil(a) jste někdy hospitalizaci nebo denní stacionář v souvislosti s Vaším onemocněním?

  • odpověď ne:
    • 2.7x vetší pravděpodobnost při odpovědi ano, psychologa na otázku 9. Navštěvujete v současnosti psychologa/psychiatra? Pokud jej v současné době nenavštěvujete, napište, koho jste v minulosti navštěvoval(a).

Zjišťování závislostí odpovědí

Pomocí této funkce můžete analyzovat vztahy mezi různými odpověďmi. V části A vždy vyberte jeden výrok (odpověď na určitou otázku), který Vás zajímá. V části B poté zaškrtněte odpovědi, u kterých předpokládáte, že by mohly mít nějakou souvislost s odpovědí z části A. Po stisku tlačítka Analyzovat na konci formuláře se dozvíte sílu závislosti A na B.

Tip: Delší vysvětlení i s příklady naleznete v nápovědě

A) VYBERTE ODPOVĚĎ (VÝROK), KTERÁ VÁS ZAJÍMÁ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky tyto výroky sloučíte (logická spojka NEBO), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek docílíte vytvoření kombinovaného výroku (logická spojka A).

1. Vaše pohlaví.

2. Kolik je Vám let?

3. Znáte ve svém okolí někoho, kdo trpí/trpěl psychickými obtížemi?

4. Vyhledal(a) jste vy, nebo někdo z rodiny/přátel/známých odbornou pomoc? Pokud ano, jakou?

5. Myslíte si, že bylo toto rozhodnutí správné?

6. Je podle Vás společnost dobře informovaná o duševních nemocích?

7. Je pro vás skutečnost (představa), že navštěvujete psychologickou/psychiatrickou ambulanci, trapná nebo stigmatizující?

9. Navštěvujete v současnosti psychologa/psychiatra? Pokud jej v současné době nenavštěvujete, napište, koho jste v minulosti navštěvoval(a).

10. Podstoupil(a) jste někdy hospitalizaci nebo denní stacionář v souvislosti s Vaším onemocněním?

12. Myslíte si, že jsou duševní choroby nevyléčitelné?

13. Jaký máte postoj k užívání antidepresiv?

14. Myslíte si, že lidé trpící duševními nemocemi nejsou normální a jsou tedy blázni?

15. Měl(a) jste někdy myšlenky na sebevraždu?

16. A závěrečná otázka: Myslíte si, že existuje nějaký způsob, jak snížit riziko těchto onemocnění? Pokud vás napadá konkrétní způsob, napište jej prosím do volného pole.

B) DEFINUJTE SKUPINU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ ODPOVĚDÍ:

Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky skupinu respondentů rozšíříte (podskupiny respondentů budou sloučeny), zaškrtnutím více výroků v rámci více otázek skupinu zúžíte (použije se podskupina respondentů vyhovující všem otázkám).

1. Vaše pohlaví.

2. Kolik je Vám let?

3. Znáte ve svém okolí někoho, kdo trpí/trpěl psychickými obtížemi?

4. Vyhledal(a) jste vy, nebo někdo z rodiny/přátel/známých odbornou pomoc? Pokud ano, jakou?

5. Myslíte si, že bylo toto rozhodnutí správné?

6. Je podle Vás společnost dobře informovaná o duševních nemocích?

7. Je pro vás skutečnost (představa), že navštěvujete psychologickou/psychiatrickou ambulanci, trapná nebo stigmatizující?

9. Navštěvujete v současnosti psychologa/psychiatra? Pokud jej v současné době nenavštěvujete, napište, koho jste v minulosti navštěvoval(a).

10. Podstoupil(a) jste někdy hospitalizaci nebo denní stacionář v souvislosti s Vaším onemocněním?

12. Myslíte si, že jsou duševní choroby nevyléčitelné?

13. Jaký máte postoj k užívání antidepresiv?

14. Myslíte si, že lidé trpící duševními nemocemi nejsou normální a jsou tedy blázni?

15. Měl(a) jste někdy myšlenky na sebevraždu?

16. A závěrečná otázka: Myslíte si, že existuje nějaký způsob, jak snížit riziko těchto onemocnění? Pokud vás napadá konkrétní způsob, napište jej prosím do volného pole.

C) KLEPNUTÍM NA TLAČÍTKO SPUSŤTE ANALÝZU ZÁVISLOSTI

Analýza Vám řekne, zda má Vaše definice skupiny respondentů nějaký vliv na Vámi vybraný výrok.

Citace

Drobečková, H.Duševní choroby a informovanost (výsledky průzkumu), 2015. Dostupné online na https://dusevni-choroby-a-informovan.vyplnto.cz.

Licence Creative Commons   Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko

Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.